Uživatelské prostředí a ovládání programu
Práce v Dialogu by se dala popsat jedním slovem jako utrpení. Vypadá to jako by programátoři soutěžili v tom, jak uživateli co nejvíce znepříjemnit práci. Každý programový modul se ovládá jinak a na programu je zřetelně vidět, že každý programátor si programoval po svém a program vypadá, jako by ho dělal pejsek s kočičkou. Ovládání programu se dá označit jako katastrofální, vymyká se jakýmkoliv moderním standardům a je otázkou, zda vůbec někdy nějaké standardy splňovalo.
Časová náročnost práce v Dialogu
Počítačové programy by měly uživatelům ulehčovat jejich práci. To však není případ Dialogu. Dialog vyžaduje po uživatelích nadměrné množství ruční práce. Neexistuje nabídka standardních hodnot u editačních polí, o historii dříve zadaných hodnot nemluvě. Rychlý přístup k detailním informacím různých položek (artikly, kusovníky, plány atd.) až na pár výjimek neexistuje. Pro zobrazení detailních informací o položce je zpravidla nutné otevřít několik dalších oken. Drtivá většina vstupních polí jsou jen jednoduchá pole bez výběrového seznamu, do kterých se musí údaje pokaždé zapsat ručně. Přepisování vícemístných údajů z jednoho pole do druhého je obzvláště častá činnost uživatele Dialogu. Při vytváření nových položek (artiklů, kusovníků atd.), Dialog automaticky nepřiřazuje a ani nenabízí žádný návrh pro další pořadové číslo položky. Další volné číslo položky v pořadí si musí uživatel zjistit sám. Je to poměrně pracný a hlavně zbytečný úkon, protože tuto funkci by měl Dialog automaticky obsahovat. V Dialogu až na pár výjimek neexistují funkce pro hromadné zpracování dat. Pracovat se dá většinou jen s jednou položkou, a pokud uživatel potřebuje stejnou akci provést u více položek, musí ji provést pro každou položku zvlášť, což neúměrně zpomaluje práci.
A tak je to v Dialogu se vším. Co by mělo fungovat na jeden, maximálně dva kliky myší, je v Dialogu neskutečně pracná záležitost. Uživatel tak většinu času tráví zápasem s ovládáním Dialogu, než skutečnou prací.
Emailový klient
Pro vnitřní i vnější komunikaci Dialog obsahuje emailového klienta. V Controlu se nejspíše řídili heslem v Jednoduchosti je síla. Text emailu může obsahovat pouze prostý text. Na barvy, typ a velikost písma nebo obrázky můžete rovnou zapomenout. Se zavřenýma očima se to dá použít pro vnitřní komunikaci, ale komunikovat tímto způsobem se svými zákazníky, je v dnešní době nepředstavitelné. Přiřazení funkčních kláves je opět nelogické. Nový email se vytvoří klávesou F2. Odeslání emailu se ale provede klávesami Shift+F2, protože klávesa F2 slouží pro uložení emailu do konceptů a tak mnoho emailů skončí místo u příjemce v konceptech. Ale to už je vlastnost Dialogu, že pro častěji používanou funkci používá nevhodnou klávesovou zkratku. Další opravdu skvělá vlastnost je nemožnost přiřazení emailového účtu ke kontaktu v adresáři. V Dialogu se musí pro vnitřní a vnější komunikaci definovat samostatné účty. Před odesláním emailu se musí příslušný účet vybrat ze seznamu účtů. Výběr se musí provádět vždy, když je nutné použít jiný než první definovaný účet. Což bývá standardně vnitřní pošta, takže výběr je nutný pro každý email, který jde mimo Dialog. Pokud na to uživatel zapomene, email nebude odeslán, ale přesto se uloží do Odeslané pošty. Dialog se samozřejmě nenamáhá na chybu při odeslání emailu jakkoli uživatele upozornit.
Ovládání programu
Dialog se skládá z hlavního okna, ve kterém se zobrazují jednotlivá okna s daty (tzv. MDI). Některá okna se ale zobrazují samostatně mimo hlavní okno. Tato okna bohužel nejsou modální, takže se často stává, že se schovají za hlavní okno Dialogu, a když pak uživatel kliká myší nebo píše do v popředí zobrazeného hlavního okna, tak se nepřesune do popředí a blokuje Dialog. Navíc, pokud uživatel ukončí Dialog v době, kdy je zobrazené toto samostatné okno, tak se okno neukončí spolu s Dialogem a zůstane i s načtenými daty zobrazeno.
Samostatná kapitola je uzavírání otevřených oken. To lze pouze klávesovou zkratkou Ctrl+F4 nebo kliknutím na uzavírací ikonu v rohu okna. Není třeba podotýkat, že tento způsob nemá s ergonomií nic společného. Na dotaz, proč nejdou okna uzavírat klávesou Escape jako je to běžné v ostatních programech, nám bylo pracovníkem Controlu sděleno, že je to proto, že to Windows neumí!
Chování programu po kliknutí pravým tlačítkem myši je také loterie. V některých oknech se zobrazí kontextové menu, v některých vyhledávací okno (které je většinou nepoužitelné) a další okna kliknutí ignorují. Přitom ve všech oknech by kontextové menu bylo více než žádoucí.
Přiřazení klávesových zkratek je také silně matoucí. Pro funkci přidání nového záznamu/artiklu/kusovníku je někde použita klávesa F2 a jinde pro tu samou funkci klávesy Shift+F2. Přitom klávesa F2 je použita také pro uložení změn. A aby to nebylo moc jednoduché, v některých oknech je pro uložení použita klávesa Enter. Někdy je ta samá klávesa použita pro více různých funkcí, což je pro uživatele silně matoucí.
Rozlišování velkých a malých písmen
Dle mého názoru, zcela zásadní problém v použitelnosti Dialogu pro mnoho firem je skutečnost, že Dialog rozlišuje velká a malá písmena v označení identifikátorů položek. Týká se to např. čísel kusovníků, artiklů nebo zakázek, které všechny mohou obsahovat jak číslice, tak písmena. Například označení AA1, Aa1 a aa1 jsou pro Dialog různé názvy položek. Všechna tato označení lze vytvořit a při zadávání do vstupních polí se musí vždy dodržet správná velikost písmen. Uživatel musí neustále dávat pozor na velikost písmen a sdělování těchto čísel ústně nebo telefonicky, může způsobovat problémy v jejich správné identifikaci. Už z principu musí být označení položek vždy jednoznačné a rozhodně nemohou být závislé na tom jak má kdo zrovna zapnutý Caps Lock. Dalším extrémem je rozlišování velikosti písmen tam, kde to vůbec nemá smysl. Nejkřiklavějším případem je značení skladů. Označení skladu lze vytvořit pouze velkými písmeny, např. MA10. Ovšem vstupní pole pro zadání označení skladu velikost písmen rozlišují. Pokud uživatel do pole zadá ma10, výsledek je – Nic nenalezeno. Uživatel tak musí pořád myslet na to, aby psal velkými písmeny, i když k tomu není jediný důvod.
Stabilita a běh programu
Bohužel, pády programu nejsou žádnou výjimkou, což je u tohoto typu programu na pováženou. Když ihned na mém prvním školení Dialog poprvé zhavaroval, školitel firmy Control nás poučil, že to není chyba programu, ale bezpečnostní funkce, která brání poškození dat! Někdy má Dialog tak velkou péči o bezpečnost dat, že je chrání i několikrát denně.
Běh samotného Dialogu je tristní. Dialog se i několikrát za den zpomalí tak, že jakákoliv akce trvá i několik desítek vteřin. Přitom sever specifikovali přímo pracovníci Controlu. Jednou tento stav trval celé dva dny. Důvodem údajně bylo to, že internetový server, ze kterého Dialog stahoval data, byl moc pomalý! Nejspíš se data stahovaly tak pomalu, že při tom Dialog usínal. Hlavní příčina je zjevně špatné naprogramování Dialogu. Osobně mám vyzkoušeno, že jedna ze sestav dodaná s Dialogem, po svém spuštění i na několik minut zablokuje běh celého Dialogu v celé firmě, jak je špatně naprogramována. A to po celou dobu tvorby sestavy nedává Dialog nijak najevo, že pracuje a vypadá jako by zamrzl.
Tabulkové seznamy
V tabulkových seznamech je aktivní řádka s kurzorem celá podbarvena modrou barvou. Dialog v některých seznamech využívá podbarvení řádků k zobrazení různých stavů (např. očipované operace), takže stav prvního řádku není bez posunu kurzoru vidět. Pokud je v seznamu jen jedna řádka, tak tento stav nelze z důvodu překrytí barvou kurzoru zjistit a uživatel má smolíka.
V tabulkových seznamech chybí jakýkoliv ukazatel pozice aktuálního řádku a celkového počtu řádků v seznamu. Pokud uživatel potřebuje znát počet zobrazených řádků, musí si je spočítat ručně, což je u delších seznamů nejen pracné, ale i náchylné k chybám při ručním počítání řádků.
U tabulkových seznamů chybí informační oddíl s důležitými detaily vybraného záznamu. Seznamy sice mají velké množství sloupců, ale většina z nich není v okně vidět a tak uživatel musí neustále seznamem horizontálně rolovat. Detaily lze zobrazit až po otevření dalšího okna a to má každé okno zpravidla několik záložek. Vypadá to jako bezvýznamný detail, ale když je uživatel nucen pro zjištění hledané informace 30x ručně otevřít a zavřít samostatné okno, kde pokaždé ještě musí vybrat správnou záložku, tak rychle změní názor.
Šířka sloupců v tabulkových seznamech by správně měla být taková, aby se v nich zobrazila celá maximální hodnota. V Dialogu je ovšem u mnoha sloupců šířka o dost větší než je potřeba a kvůli tomu je pak zobrazeno méně sloupců. A pro zobrazení dalších sloupců pak musí uživatel zbytečně rolovat oknem.
V tabulkových seznamech se dá myší změnit pořadí sloupců i jejich šířka. Bohužel si to Dialog pamatuje jen v některých oknech místo ve všech. Paradoxně ve většině oknech, kde si to Dialog nepamatuje, jsou na začátku seznamu málo používané sloupce. Ty tak akorát zabírají místo důležitým sloupcům, které jsou kvůli tomu už mimo viditelnou část seznamu. Navíc, pokud si uživatel dá tu práci a ručně si upraví šířku a pořadí sloupců v oknech, tak při první aktualizaci Dialogu (která probíhá nejméně 1x ročně) se vše zase vrátí do původního stavu a uživatel může se vším začít zase pěkně od začátku.
Třídění tabulkových seznamů je provedeno zcela diletantsky. Seznam se nejdříve zobrazí nesetříděný a teprve po prodlevě, která závisí na množství zobrazených dat, se setřídí. Data se tak mění uživateli přímo před očima. Pokud už stihl vybrat nějaký záznam, tak ten mu zmizí někam do neznáma a celé to působí docela strašidelně. Takto se Dialog chová např. v okně Artikl nebo v okně pro výběr materiálu pro pozici v kusovníku.
Uživatelské prostředí
Když se zobrazí informační okno O aplikaci, je zde uveden rok 1999. A program opravdu vypadá jako by byl jeho vývoj ukončen v roce 1999. Design programu jako by zůstal v době Windows 98. Vzhled programu je sice věc názoru, ale profesionální program by měl také profesionálně vypadat.
V Dialogu není problém mít najednou otevřeno 10 nebo 20 různých oken. Bohužel všechna okna vypadají stejně a je docela problém se v nich vyznat. Pro některé příkazy lze otevřít libovolný počet oken (např. Artikl). Bohužel okna se otevírají ve stejné pozici přes sebe, takže není problém naklikat 5 stejných oken i když je vizuálně vidět jenom jedno. Správně by každé okno pro stejný příkaz mělo být posunuto oproti předchozímu, tak jak je to u standardních programů ve Windows běžné.
Dialog neobsahuje jakoukoliv nápovědu. Zvláště u takto komplexního programu je to velmi zarážející. Klávesa F1 nereaguje a bublinovou nápovědu mají jen tlačítka na liště nástrojů a to ještě jen heslovitou. V hlavním menu Dialogu je sice položka Kontextová nápověda, ale po jejím zvolení se zobrazí jen chybová zpráva. Nápověda k Dialogu existuje pouze v podobě několika dokumentů ve Wordu, což je u tohoto typu programu spíše k pláči. A ještě ke všemu je neúplná, protože k některým částem programu nápověda zcela chybí.
Chyba při pokusu o vyvolání nápovědy
V mnoha případech Dialog zobrazuje chybové zprávy v angličtině místo v češtině, takže jim běžný uživatel nerozumí. Je to i v takových triviálních případech, jako je špatně zadaná hodnota do vstupního pole, což je další ukázkový příklad fušerství programátorů Dialogu.
Klávesové akcelerátory (znak &) pro rychlý přístup do editačních polí chybí úplně.
Pole pro zadání údajů jsou často navržena nelogicky a častokrát se jedná pouze o jednoduché pole bez výběrového seznamu. Např. v sestavách pro tisk kusovníků je jen jednoduché pole pro zadání čísla kusovníku bez zobrazení názvu kusovníku, což vylučuje jakoukoli kontrolu správnosti údajů. Případnou chybu v zadání čísla lze zjistit až po zobrazení sestavy. Některá pole sice mají výběrový seznam s číslem a názvem kusovníku, v seznamu se ale číslo kusovníku nezobrazuje celé! Další případ je výběr skladu, který se v jednom okně provádí z výběrového seznamu a v dalším okně je jen jednoduché pole do kterého se musí označení skladu psát zpaměti.
Jednou z obzvláště nepochopitelnou vlastností Dialogu je, že z polí, která jsou jen pro čtení, nelze kopírovat zobrazený text do schránky. Opět funkce, kterou zvládá kdejaký freeware program a o Windows nemluvě. U programu tohoto typu je to jednoznačně zásadní nedostatek. Je zcela nepřijatelné, aby v 21. století musel uživatel opisovat mnohamístná čísla (např. čísla plánů, čísla neshod) na papírek a poté je ručně zapisovat do vstupního pole v jiném okně.
Další vlastností Dialogu, která brzy otráví každého uživatele, je počáteční umístění kurzoru, který je zpravidla vždy v jiném poli nebo záložce, než by uživatel očekával a potřeboval (např. v Artiklu je kurzor v poli Skupina místo v Názvu nebo Č.artiklu).
Funkce pro hledání informací jsou také docela tragické, což je u tohoto typu programu obzvláště překvapivé. Fulltextové vyhledávání neexistuje. Hledání skrz celou databázi lze jen přes vstupní filtry, které jsou pevně definovány, a je jich málo. Hledání v obsahu poznámek, popisu operací nebo neshod, které kolikrát obsahují velké množství textu, nelze. Pokud uživatel ví, co hledá, ale neví kde to je, nezbývá mu nic jiného než ručně prohledávat položku po položce, což je nejen časově náročné, ale i velice frustrující.
Výběrové seznamy napříč Dialogem mají zpravidla viditelných jen pět nebo šest řádek a to i u seznamů, které mají desítky hodnot. To je opravdu velice málo a pro výběr hledané hodnoty uživateli nezbývá než zběsile rolovat seznamem. Na druhou stranu je v Dialogu mnoho výběrových seznamů, které mají pevně daný počet hodnot, a přesto mají na konci seznamu zbytečné prázdné řádky.
V některých polích nebo sloupcích jsou místo popisných textů jen pořadová čísla. Jejich význam si musí uživatel zjistit nějak sám a u hodnot, které mají více významů napsat tahák. Takto je to např. v okně Zakázka na záložce Pohyby ve sloupci Č.pohybu nebo v okně Artikl ve sloupci Aktivita. U Aktivity je to o to pikantnější, že hodnota 0 má význam Aktivní a hodnota 1 má význam Neaktivní i když z logiky věci by tomu mělo být přesně obráceně. Ale logiku budete v Dialogu hledat marně.
Nekonzistentní terminologie je další problém, na který uživatel narazí. Stejné věci mají odlišné názvy a pro rozdílné věci Dialog používá stejný název. Například v neshodách je ve filtru hodnota Vyřešeno, ale v detailu neshody se ta samá hodnota jmenuje Ukončeno. Okno s detailem čísla plánu se místo Číslo plánu jmenuje Zakázka. Nebo pole Obch.případ, v okně Doklady pohledávky, se v ostatních oknech jmenuje Zakázka atd. Tento chaos v názvech silně komplikuje komunikaci mezi uživateli, kdy každý má na mysli něco jiného než ten druhý (osobně vyzkoušeno).
Zálohování a obnova dat
Dialog provádí zálohu dat standardně jednou denně. Zásadním nedostatkem, který by se u tohoto typu programu neměl vyskytovat, je nemožnost prohlížet data v zálohách. Zálohu lze pouze kompletně obnovit. Například, pokud někdo na konci pracovní doby něco důležitého omylem smaže, tak obnovením dat ze zálohy se ztratí všechny změny provedené od poslední zálohy. Zálohy v Dialogu tedy slouží pouze pro obnovu dat po havárii, což je trochu málo, protože prohlížet data v zálohách umí v současnosti kdejaký freeware program.